První emise Württemberska (1851–1852) a hodnota 18 Kreuzer

První emise Království Württemberg byla vydána 15. října 1851 v rámci vstupu země do Německého poštovního spolku (Deutsch-Österreichischer Postverein).

Historický kontext a vznik první emise

Dne 1. září 1851 přistoupilo Království Württemberg k Německo-rakouskému poštovnímu spolku (Deutsch-Österreichischer Postverein), jehož zakládající smlouva byla podepsána 6. dubna 1850 – právě toto historické datum je zvěčněno v pravém nápisovém poli každé známky první emise („Vertrag v. 6. April 1850.“).

První čtveřice výplatních známek byla uvedena do poštovního provozu 15. října 1851:

• MiNr. 1 (1 Kreuzer): černý tisk na žlutohnědém až koženě žlutém papíru (sämisch) – sazba pro místní dopisy a tiskoviny.

• MiNr. 2 (3 Kreuzer): černý tisk na žlutém papíru – základní tarif do 10 mil.

• MiNr. 3 (6 Kreuzer): černý tisk na zeleném papíru – tarif na vzdálenost 10 až 20 mil.

• MiNr. 4 (9 Kreuzer): černý tisk na starorůžovém/karmínově růžovém papíru – tarif nad 20 mil v rámci poštovního spolku.

V červenci 1852 byla emise doplněna o nejvyšší nominální hodnotu:

• MiNr. 5 (18 Kreuzer): černý tisk na břidlicově fialovém (schieferviolett) papíru, určený pro těžké zásilky a dopisy do zámoří či cizích států mimo poštovní spolek.

Technologie tisku, papír a deskové typy

Tisk zajišťovala Královská dvorní a státní tiskárna ve Stuttgartu (Königliche Hof- und Staatsdruckerei) technikou knihtisku (Buchdruck) v tiskových arších o 60 známkových polích (6 vodorovných řad po 10 známkách, případně 10 řad po 6 známkách podle hodnoty).

Konstrukce tiskové formy

Každé známkové pole se skládalo ze dvou oddělených částí:

1. Středový štoček (Mittelstück): galvanicky namnožený štoček obsahující kosočtverec s číslicí nominální hodnoty a čtyři rohové arabesky.

2. Vnější nápisový rámec (Schriftkasten): ručně vysázený ze čtveřice typografických nápisových lišt, linek a bočních pilovitých ozdob (Zackenlinien).

Protože byl vnější rámec sázen ručně z jednotlivých tiskařských prvků a během tisku docházelo k jeho uvolňování, opravám a přesazování, vznikly u všech hodnot charakteristické deskové typy (podrobně zmapované v dílech Karla Köhlera a Ewalda Müllera-Marka):

• U hodnoty 1 Kreuzer (MiNr. 1):

  • Typ I: Tečka za slovem „Postverein.“ v levém poli leží přesně nad 2. hrotem pilovité linky (Zackenlinie) počítáno odspodu.

  • Typ II: Tečka za „Postverein.“ leží v mezeře mezi 2. a 3. hrotem pilovité linky; linky horního rámečku jsou rovné.

  • Typ III (nejběžnější): Tečka leží rovněž mezi 2. a 3. hrotem, avšak levá svislá linka horního nápisového pole („Württemberg.“) je směrem ven vyboulená a spodní vodorovná linka pod písmenem „W“ je klínovitě zesílená.

  • Rozlišení papíru u MiNr. 1: Kromě pozdějšího strojního papíru (1 x) se ruční papír (1 y) dělí na vzácnější tenký, poloprůsvitný papír 1 ya (tloušťka pod 0,075–0,08 mm s výrazně prosvítajícím tiskem na rubu) a standardní středně silný až silný papír 1 yb (cca 0,08–0,11 mm).

• U ostatních hodnot: Největší typovou pestrost vykazuje běžná 3 Kreuzer (MiNr. 2), u níž se rozlišuje 5 hlavních typů (Type I–V) s řadou podtypů. Hodnota 6 Kreuzer (MiNr. 3) má 3 typy, hodnota 9 Kreuzer (MiNr. 4) 2 typy.

Hodnota 18 Kreuzer (MiNr. 5) v detailu

Nejvyšší hodnota 18 Kreuzer z července 1852 patří k nejvyhledávanějším známkám Starého Německa. Byla tištěna pouze z jedné tiskové desky a jako jediná z celé emise má primární rozlišovací znak typů umístěný v pravém nápisovém poli:

• Typ I (MiNr. 5 I): V pravém nápisovém poli se za číslicí 6 nachází zřetelná tečka („6.“).

Typ II (MiNr. 5 II): V pravém nápisovém poli tečka za číslicí 6 chybí („6 April“).

Specifika střihu, vzácnosti a katalogového ocenění

• Úzká archová rozteč: V původní tiskové desce z roku 1852 činila mezera mezi sousedními známkami pouhých 1,25 až 1,5 mm. Plně až široce stříhané exempláře se čtyřmi neporušenými okraji jsou proto mimořádně ceněné, neboť běžně stříhané kusy se často dotýkají vnější rámové linky nebo jsou do ní zastřiženy.

• Poměr vzácnosti neupotřebených vs. razítkovaných kusů: Stejně jako u ostatních hodnot první emise Württemberska jsou neupotřebené originály hodnoty 18 Kreuzer (MiNr. 5) výrazně vzácnější a mnohem dražší než exempláře razítkované. Zatímco razítkovaný originál (často s dobovým modrým či černým kruhovým razítkem) se v katalogu Michel pohybuje kolem 900 EUR, neupotřebený originál bez lepu (() o.G.*) je oceněn na 2 300 EUR a neupotřebený exemplář s původním lepem (mit Originalgummi) představuje prvotřídní raritu s katalogovým záznamem přesahujícím 5 500 EUR (Michel Deutschland-Spezial 2023).

• Pozor na záměnu s novotisky: V běžných sbírkách se na místě neupotřebené MiNr. 5 velmi často nacházejí úřední novotisky z roku 1864 (MiNr. 5 N), které se dochovaly převážně v neupotřebeném stavu s lepem a jejichž cena je nižší (kolem 700 EUR). Právě záměna těchto novotisků s pravými originály vedla v minulosti k řadě omylů.

4. Úřední novotisky a dotisky (Amtliche Nachdrucke 1864 a 1865)

Po vydání nové emise se státním znakem (Wappenausgabe, 1857) první emise ztratila platnost. Když se později objevila potřeba neupotřebených kusů pro sběratelské a reprezentační účely, nařídila poštovní správa v lednu 1864 zhotovení dotisků.

Původní tiskové desky však již byly rozebrány – dochovaly se pouze původní středové štočky. Tiskaři ve Stuttgartu proto museli vnější nápisové rámečky vysázet zcela znovu, s použitím tehdy dostupného typografického materiálu. V roce 1865 pak následovaly další tisky na soukromou objednávku (tzv. Fairbairnovy tisky), které daly vzniknout neuvěřitelným 102 barevným a fantazijním variantám.

Exaktní identifikační znaky novotisků oproti originálům:

Odpočet 32 hrotů u originálu oproti 29 hrotům u dotisku představuje jasný  identifikační klíč.

Ochrana před podvody: Celková falza a Sperati

A. Dobové kamenotiskové padělky (19. století)

Většina starých falz byla tištěna plochým kamenotiskem (litografií). Postrádají knihtiskový reliéf a vytlačené okraje linií (Quetschrand). Vzhledem k ručnímu překreslování obsahují hrubé chyby v textech: tečka za písmenem „F“ ve slově „F.reimarke.“, dvojtečka místo spojovníku v „Deutsch:Oestr.“, deformované rohové úponky a ručně kreslená klikatá čára místo typografické zubaté linky.

Padělky Jeana de Speratiho

Francouzský padělatel Jean de Sperati (1884–1957) vytvořil pro hodnotu 18 Kreuzer vysoce nebezpečné reprodukce. Fotomechanický přenos eliminoval chyby v kresbě. Speratiho práce se však dají rozpoznat podle:

1. Absence knihtiskového reliéfu: Tiskl měkkou světlotiskovou metodou (Lichtdruck). Hrany čar postrádají kovový Quetschrand, působí měkčeji a barva leží zcela ploše na povrchu.

2. Detailů stínování: Jemné šrafování kolem číslice „18“ se vlivem reprodukčního procesu mírně slévá.

3. Materiálu: Známka byla tištěna jako "kompletní fabrikace" na nepůvodním, uměle obarveném papíru s odlišnou UV luminiscencí.

4. Razítek: Fotomechanicky zhotovená falešná razítka (Sperati proslul mimo jiné reprodukcí stuttgartských kruhových razítek), která vykazují odlišné vsakování barvy.

Odborná literatura a prameny

Pro důkladné zkoumání pravosti, deskových vad a typů retisků první württemberské emise jsou nezbytné tyto stěžejní práce:

• Paul Ohrt: Handbuch aller bekannten Neudrucke von Staatspostwertzeichen und Ganzsachen, nebst deren Unterscheidungsmerkmalen. Gebrüder Senf, Lipsko 1906. (Reprint nakladatelství Peter Feuser, Stuttgart).

• Karl Köhler: Die Briefmarken von Württemberg 1851–1881. Revidoval, doplnil a vydal konzul H. E. Sieger. Sieger-Verlag, Lorch/Württemberg, 1940.

• H. Lock: TIMBREX. Echtheitsmerkmale und Beschreibung der amtlichen Neudrucke... Europa. Société générale d'imprimerie, Nice 1944.

• Ewald Müller-Mark: Altdeutschland unter der Lupe, svazek 14/15: Württemberg. 5. vydání, Verlag M. Zieme, Oberursel 1960.

• Robert Molfenter a Peter Luther: Württemberg-Philatelie. Handbuch der Plattenfehler (1851–1920). Tiskárna Gustava Betschingera, Reutlingen 1979.