Úvod
V německé koloniální poštovní historii zaujímají zvláštní místo tzv. Wanderstempel – provizorní poštovní razítka, která byla přenášena z jedné nově zřizované stanice do druhé. Jejich existence souvisela s rychlým rozšiřováním poštovní sítě v Německé jihozápadní Africe (Deutsch-Südwestafrika, DSWA), kde vznikaly desítky agentur a pomocných pošt, často v souvislosti se stavbou železnic nebo vojenskými operacemi. Protože dodávky standardních razítek z Německa přicházely se zpožděním, byla nutná provizoria – a právě ta dnes známe jako Wanderstempel.
Historické okolnosti
Na přelomu 19. a 20. století byla kolonie dějištěm vojenských konfliktů (Hererovské a Hottentotské povstání), zároveň probíhala výstavba železnic ze Swakopmundu do vnitrozemí (tzv. Otavibahn) a z Lüderitzbucht směrem na východ (tzv. Südbahn). Poštovní správa musela pružně reagovat na potřeby armády i civilní správy a otevírat stanice často dříve, než dorazila stálá razítka z Německa. V těchto situacích se používala právě Wanderstempel, přičemž názvy pošt byly doplňovány gumovými či dřevěnými štočky, někdy dokonce rukopisně.
Jednotlivé razítka Wanderstempel
Celkem bylo v DSWA doloženo pět Wanderstempel, z nichž každý měl svou vlastní historii a byl použit na různých místech.
-
Wanderstempel I: původně v Aus (1906), dále předán do Brackwasser a nakonec do Kuibis.
-
Wanderstempel II: nejdéle používaný, od Otavi (1899) přes Kapenousseu/Waldau až po Okowakuatjiwi (později Kalkfeld).
-
Wanderstempel III: nasazen v Epukiro a dříve také v Hasuur.
-
Wanderstempel IV: od Gochas přes Abbabis, Kalkfontein (Süd), Gochaganas až do Seeheimu; znovu použit i ve válce u Otavifontein.
-
Wanderstempel V: znovu nasazen v Gochas, dále Otjiwarongo a během války ještě pro Feldpost.
Význam pro sběratele
Wanderstempel představují jedinečnou kapitolu německé koloniální filatelie. Vzhledem k jejich krátkodobému a provizornímu použití jsou dnes na poštovních dokladech velmi vzácné. Hodnota exemplářů se liší podle místa a data použití – například razítka z Okahandja jsou ceněna, zatímco některá pozdější použití (např. hromadné otisky z Kuibis 1907) mají nižší filatelistickou hodnotu. Identifikace bývá komplikovaná zejména u otisků bez doplňujícího názvu pošty, kde lze přesné určení provést jen srovnáním data a známých dokladů.