Helgoland – ostrov známek a padělků
Helgoland (v angličtině Heligoland, jak jej najdeme i na poštovních známkách) je malý ostrov v Severním moři, přibližně 48 kilometrů od pobřeží Šlesvicka-Holštýnska a asi 60 kilometrů od významného přístavu Hamburk. Po napoleonských válkách byl ostrov odebrán Dánsku a postoupen Velké Británii jako součást koloniální dohody.
Ačkoliv jej Britové využívali pro vojenské i turistické účely, Helgoland byl nadále obýván převážně místními rybáři a farmáři. V letech 1867–1890 byly pro ostrov vydávány vlastní poštovní známky, a to na základě složité dohody mezi britskou a německou stranou. Poštovní správu zajišťoval nejprve Hamburk, po sjednocení Německa v roce 1872 pak říšská správa. Známky tiskla pruská tiskárna, později Reichsdruckerei, určené pro německy mluvící obyvatelstvo – přesto na nich najdeme portrét britské královny Viktorie.
V roce 1890 byl ostrov postoupen Německu výměnou za část území v Africe. Tím se helgolandské známky staly tzv. „mrtvým územím“ – tedy historickými emisemi, které jsou dnes vyhledávané sběrateli.
Dotisky a sběratelský chaos
Ve 2. polovině 19. století bylo vytištěno více než dvacet různých dotisků helgolandských známek – některé oficiální, jiné polooficiální či zcela soukromé. Přesto lze jen málokterý z těchto dotisků označit za skutečný padělek.
Pro běžné poštovní použití bylo vytištěno přibližně 2 milionu známek, z nichž možná jen polovina byla skutečně použita. Zbytek se prodával sběratelům. Dále se odhaduje, že vzniklo mezi 5 až 7 milionu dotisků, podle toho, jaký zdroj vezmete v úvahu.
Protože většina známek se dochovala nepoužitá, jsou razítkované exempláře často cennější. To však vedlo k rozsáhlému padělání razítek – mnohé nepoužité známky byly zpětně „znehodnoceny“ falešnými razítky. Dá se říci, že většina razítek na helgolandských známkách je padělaná.
Pro sběratele to představuje značnou výzvu. Padělky, dotisky a rozlišení mezi originály a novotisky jsou problematické i pro zkušené odborníky.